Pokračování příště

Čtu knížku: Na východ od slunce. To je moc zajímavé čtení o životě, přírodě, a poměrech v kterých žijí lidé na Sibiři. Zahrnuje území od Bajkalu k Beringovu  moři a přes průliv na Aljašku. Jsem z toho nastydlá, čemuž se nemohu divit. Při teplotách -30 až – 71°C, bez dopravních prostředků, nafty, benzínu, zásobování, hotelů, silnic, železnic a jakékoliv perspektivy. Přesto tu žijí lidé a mají to tam rádi.

Mezitím si přečtu ve zprávách na Seznamu.cz o mladíkovi, který se rozhodl demonstrativní střelbou na prezidenta, upozornit na nespravedlivost, kterou cítí. Nemůže si v 26 letech koupit auto a jet na dovolenou. Občas v takových situacích mám sklon poznamenat, že převážná většina lidí na světě žije v poměrech nesrovnatelně horších. Dostávám odpověď, že tady jsme, ale ve střední Evropě. No a co? Je to naše zásluha nebo náhoda, že jsme se narodili zrovna tady?

Pokračování příště.

Rubriky: Aktuality, Úhel pohledu | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Pokračování příště

Senioři

Den seniorů nastolil anketní otázku: Jak se žije seniorům. Předpokládám, že z odpovědí vyplynulo, že všelijak, stejně jako ostatním věkovým skupinám. Někdo je spokojený, docela zdravý a aktivní. Jiný nespokojený, nemocný, opuštěný. A mezi tím osudy různě namíchané.

Spokojenost je prý vlastnost, kterou někdo má a jiný ne. S tím souhlasím. Mám štěstí, že patřím k těm spokojeným. Za nejobtížnější období svého života považuji dětství. S obavami, že neuspěji, že někoho rozlobím, že nedokáži najít kamarády atd. atd.

Možná jsem se se sklonem ke spokojenosti narodila, ale určitě jsem na ní musela také hodně makat. Nepodléhat povrchním soudům a trýznivým přáním mít něco jiného co zatím nemám. Korigovat životní styl, starat se o zdraví a hlavně jsem dokázala pochopit, že život se musí nechat plynout a tvořivě ho využívat k obohacení svému i svého okolí. Tohle prohlášení se vztahuje ke zkušenostem nikoliv majetku.

Rubriky: Úhel pohledu | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Senioři

Jak to vidí(m)

Dnes se v tomto rozhlasovém pořadu mluvilo (nejen) o návštěvnosti koncertů vážné hudby. Podle výzkumu polovina z nás nikdy nebyla na takovém koncertě. Prý je to málo, mě naopak připadá, že tohle číslo musí být větší. U většiny lidí ze svého okolí si nedokáži představit motivaci, která by je k takové návštěvě pohnula. Pokud k tomu nebyli vedeni od malička, ani jim zájem nebyl dán do vínku a nakonec ani nepatří k vrstvě lidí, kde se to občas sluší, či vyžaduje.

Dost často jsem koncerty navštěvovala a nakonec jsem si tuto hudbu oblíbila, ale znalcem ani tzv. fajnšmekrem nejsem. Pokud bych si dneska měla vybrat, raději bych volila balet. Vážnou hudbu si pouštím doma. O důvodech se nemohu rozepisovat.

Rubriky: Aktuality | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Jak to vidí(m)

Modlitba válečníka

Jsem, co jsem

Když mám víru v sebe, rozvíjím sebevědomí.
Když jsem něžný,mám také sílu.
Když umím mlčet, kráčím s bohy.
Když jsem smířlivý, rozumím sobě i světu.
Když se ocitnu ve sporu, odejdu.
Když se vzdálím, jsem volný.
Když projevuji úctu ke všemu živému, vážím si i sebe.
Když se podám, neškodím své odvaze.
Když vidím skrze věky, mám slitování s každou přirozeností.
Když miluji, přijímám svobodu ostatních.
Když jsem svobodný, jsem také mocný.
Když umím být sebou, zrcadlím se v Bohu.
Když sloužím, nic neztrácím.

Jsem co jsem:
Věčný, nesmrtelný, všepronikající a všeobjímající.

Amen

Stuart Wilde: AFIRMATIONS

Rubriky: Posílám dál, Úhel pohledu | 1 komentář

Co takhle napsat příběh?

Podle výzkumu prý 82 procent lidí touží napsat příběh svého života. Tvrdil to lektor tvůrčího psaní René Nekuda. Skoro každý rád čte příběhy, a já upřímně obdivuji každého, který dovede každou událost nebo jen myšlenku do příběhu rozvinout. Ne, že bych to nechtěla umět, ale ještě jsem nedozrála, a možná ani nedozraji. Nevím o čem bych psala. Život plynul a já se snažila být statečná, když to vyžadoval i být uvolněná, když jsem si vybírala od problémů náhradní volno. Našla jsem si stránku René Nekudy a přidala jí ke svým oblíbeným. Možná objevím ve svých vzpomínkách něco z čeho by se dal příběh vykřesat.  Mnohdy mě zlákají těžko představitelné věci, které se mi zachce vyzkoušet.

Kdyby někdo měl zájem napsat příběh svého života, dočte se tam, jak to udělat, aby to bylo čtení poutavé.

Rubriky: Posílám dál | Komentáře: 5

O práci

Chalíl Džibrán:  Prorok

Práce je zviditelněná láska. Nemůžete-li pracovat s láskou, ale jen s nechutí, pak bude lépe, když opustíte své dílo, posadíte se u chrámových vrat a budete brát almužny od těch, kdo pracují s radostí.  Neboť pečete-li chléb lhostejně, pečete hořký chléb, který sytí hlad jen napůl.  A nelisujete-li rádi hrozny, vaše nelibost nakape do vína jed………

Lidé na smrtelné posteli prý nejvíce litují toho, že dělali práci, která je nebavila.

Rubriky: Úhel pohledu | Komentáře: 3

Povedlo se

Výstavka, v kapličce je nainstalovaná a od 15.6 do 19.8. 2012 je každou sobotu a neděli od 14. do 16. hod. otevřená.

Návštěvníci se sice nehrnou, ale sem tam někdo příjde a většinou neodcházejí lhostejně.  Poslední reakce byla, že je to až strašidelné. To mi nepřipadá, ale jsem ráda, že ty obrázky nejsou nudné. Enkaustika je tvoření horkým voskem. Je to moc zábavné, a často překvapující co z toho vznikne. Kdo to nezkusí neuvěří.

Rubriky: Aktuality | Komentáře: 3

Dobré skutky

jsou činy chvályhodné. Jak je tedy možné, že se traduje rčení: Dobrý skutek bude vzápětí po zásluze  potrestán. Opravdu se to stává často. Ten, kdo dobrý skutek vykoná na to doplatí, neboť nevděk světem vládnul, vládne a vládnouti bude.

K vykonání dobrého skutku nestačí pouze dobrá vůle a už vůbec ne naše představa, že co s dobrým úmyslem děláme je dobré, chtěné a žádoucí i pro stranu příjemce. Pokud konáme s patřičnou pokorou a empatií, bez nároku na vděčnost a případně čestné a uznalé chování příjemce, potom nikdy necítíme události následující po dobrém skutku jako trest, křivdu, zradu. Příjemce se totiž nechová podle našich představ, ale podle toho co je mu vlastní. Dobrý skutek bude po zásluze odměněn, ale nebude to většinou podle našeho očekávání.

Rubriky: Úhel pohledu | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Dobré skutky

Detektor lži

je zařízení, které bych ráda vyzkoušela. Zajímalo by mě jak dobře se znám. Mám pocit, že i když jsem v podstatě člověk otevřený, bez přílišných komplexů, kdesi hluboko ve mně žije podezření, že jsou události v mém životě, které jsem odložila nevyřešené.

Asi proto, když slyším o detektoru lži začnu usilovně přemýšlet, co bych se o sobě dozvěděla. Ta představa mě vzrušuje a myslím, že kdybych před sebou nic neskrývala, tak by mě nechávala klidnou.

Rubriky: Úhel pohledu | Komentáře: 4

Všechno je jinak

Mnohokrát v životě jsem četla nebo slyšela, že hyeny jsou mrchožrouti a hodují tudíž jen na zbytcích a uhynulých zvířatech. A také znám přísloví, že: Když odejde lev, přicházejí hyeny.

Jenže teď jsem si přečetla odborný článek o hyenách, které loví ve smečce. Společně loví i hodují do chvíle než přijde lev a pochutná si na jejich kořisti.

Z toho plyne poučení, které mi dělá enormní radost, tím, že mi dává za pravdu.

Všechno může být jinak než si představujeme.

Rubriky: Aktuality | Komentáře nejsou povolené u textu s názvem Všechno je jinak