Strach

Ve dvanácti letech jsem zůstala večer sama ve velkém domě. Využila jsem svobodu a začetla se do detektivky, kde jakýsi vrahoun čekal nahoře na schodech na ženy a škrtil je černou punčochou. Jít po tomhle čtení po schodech nahoru spát nebylo jednoduché. Ani nevím jestli jsem tam šla, ale tenkrát jsem pochopila, že budu trpět strachy, když budu tuto literaturu často číst. Později jsem k tomu přidala zprávy z černé kroniky, a od té doby věřím, že je pro mě na světě bezpečně. Kdybych podléhala strachu a bála se jít někam potmě nebo sama, byla bych přišla o převážnou část příjemných zážitků a zkušeností.