Když nenajdeš u stejskala, u vejskala rozhodně ne!

Před lety, při rekreaci v Mariánských lázních nás kulturní referentka vzala do letohrádku, kde v dobách své největší slávy hrával Ota Čermák na elektrofonické varhany. On to moc dobře uměl, a tak platil za nejlépe placeného  člověka v Československu. Když pak zahynul při autonehodě, zbyly po něm nepředstavitelné dluhy. Měl hodně kamarádů a asi neuměl říci NE.

Dnes jsem si přečetla zprávu, že 44% respondentů prohlásilo, že se cítí chudí. Já neoplývám bohatstvím, ale při vyplňování sčítacích listů jsem žasla, co všechno mám a samozřejmě používám, ačkoliv  to ani v našich poměrech tak naprosto samozřejmé není.. Sice si to uvědomuji stále, ale sečteno a podtrženo,  i když z nevelkého důchodu splácím úvěr na chaloupku a musím si moc dobře umět spočítat každý výdaj, rozhodně se nemohu počítat mezi chudé. Mnohé si musím odříci, ale jsou věci, které upřednostňuji  a tak mi vychází, že když denně nepromlsám 10 Kč, ušetřím za rok 3500 Kč, které mohu použít na něco pro mě důležitého.

Je jistě mnoho lidí, kteří, jsou chudší než já. Na druhou stranu je pravda, že pokud se člověk nenaučí s penězi vycházet, tak nikdy nemá dost.