Jsem ráda, že

jsem důchodce z více důvodů, ale poslední dobou hlavně proto, že se nikdo nedozví fakt, že jsem stávkokaz. Spousta lidí protestuje, stávkuje a nesouhlasí se změnami. Historie se pravidelně opakuje, léta prosperity vystřídá krize. Krize se většinou vyřešila válkou.

Snad se tentokrát najde lepší řešení. Jenže se zase začíná od těch, kteří nemají příliš velké příjmy. Ruší se pracovní místa, a vyžaduje se zaměstnanost. Každý má za to, že pravda je ta jeho. Nevím, neumím posoudit co je dobře, ale není to jen záležitost určité skupiny lidí, ani určitého osamoceného státu.

Je to prostě tak, že po vzestupu následuje sešup. Při cestě nahoru jsme samý úsměv, cestou dolů nás úsměvy přecházejí. Jenže zdola to jde zase nahoru.

Ti kteří stávkují mají určitě proč, ale vyřeší se tím něco?

Příspěvek byl publikován v rubrice Úhel pohledu. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

One Response to Jsem ráda, že